TONDA/MB r.64

Zdravím podruhé všechny příznivce a obdivovatele našich krásných, starých Škodovek, bez ohledu na to, zda mají motor vpředu či vzadu...

Tisícovku jsem koupil v květnu 2014 po dlouhém a strastiplném hledání. Snad půl roku jsem denně prohlížel inzeráty a to jak na netu, tak v novinách. Věděl jsem, že chci "žábrovku", pak jsem slevil na úzký sloupek a nakonec bych vzal vše, jen kdyby to bylo aspoň trochu ve slušném stavu a byla to tisícovka. Čtyřikrát jsem se byl na auto podívat, vždy jsem byl po telefonu ujišťován, že koroze je jen povrchová, auto je celkově v dobrém stavu, že je to dobrý základ pro renovaci atd. atd. Začínal jsem pomalu rezignovat, když se objevil inzerát nabízející právě to, co jsem hledal. Bez sebemenšího zaváhání jsem se jel hned druhý den podívat a po týdnu vysněné auto dovezl domů. Jen mi dost zkazilo náladu, že prodejce (rozuměj překupník) mi na poslední chvíli zvýšil cenu o 10 tisíc! s tvrzením, že pokud nechci, tak ať neberu, že si pro ni přijedou Poláci a dají mu navíc ještě 10. Nu což, přišel jsem v životě o víc.
Takže už moje Škoda 1000 MB (jsem druhý majitel), byla vyrobena 21. září 1964, výrobní číslo karoserie 6852, v.č. motoru a na štítku 8552/1, v.č. převodovky 7231, je to tedy druhá série, barva 612 slonová kost, na počitadle ujetých km číslice 35 214. Říkal jsem si, že má najeto 135 tisíc, ale později jsem se přesvědčil, že údaj je pravdivý. Na první pohled slušný stav, žádné díry v podlaze, v podbězích ani nikde jinde, jak jsem byl dosud zvyklý, interiér velice zachovalý.
Trochu mě zarazila jen "započatá renovace", jiné blatníky, sem tam něco vybroušeno, jak je vidět na fotce č.1. Prodávajícím mi bylo řečeno, že stačí vytmelit a nastříkat...:) No nic, dal jsem se to toho. Chtěl jsem a stále je mým cílem co nejoriginálnější stav.
Blatníky zevnitř rezaté, podběhy taktéž, jen vymatlané štětkou nějakým gumoasfaltem, prostě hrůza a děs. Chyběly blinkry, úsměv, světla, dokonce i původní kola. Prorezlé na vyvaření byly jen růžky předních podběhů a trochu pod zadními blatníky. Shánění všech chybějících dílů a hlavně jejich ceny nemusím vypisovat, vždyť všichni víte o čem to je, hlavně o času a penězích. Původně jsem si chtěl zapisovat kolik "člověkohodin" jsem strávil v garáži a na různých burzách při shánění ND a kolik peněz mně to vše stálo. Dnes jsem rád, že jsem si to nepsal, radši...:)
V současné době jsem ve fázi, že pomalu začínám strojit, půjde-li to dobře, tak příští rok na jaře, tedy po dvou letech bych mohl vyjet.
A proč se moje tisícovka jmenuje Tonda? Samozřejmě podle prvního majitele Antonína. V TP je kromě jména uvedena i adresa a rok narození 1926. Nebylo by špatné, mít k autu třeba i původní fakturu z Mototechny, nebo nějaké fotky. Bude vůbec pan Antonín vzhledem k datu jeho narození ještě naživu? Byl a přivítal mně v poměrně dobré kondici. Fakturu už bohužel neměl, ale hezky jsme si o autě popovídali, v zimě a ani v dešti vůbec nejezdil, když v neděli pršelo, tak vzal deštník a šel do kostela pěšky... Nejdále byl s tisícovkou v Aši a opravdu nenajel za ty roky víc než těch 35 tisíc. Když auto prodával, mimochodem, já jsem za něj překupníkovi zaplatil 10x víc, než dostal pan Antonín, byla k němu kompletní plechařina a plný kufr různých nových dílů... Tak už to holt v životě chodí.
Pokračování příště...
Tak se pomalu, velice pomalu dostávám do finále... Dnes jsem dostrojil a pověsil poslední dveře.