Nechtěl jsem sem už přispívat, ale "pokud to člověk dělá z pomíjivých důvodů" mě fakt dostalo...
Tehdy ty důvody nebyly pomíjivé. Bavilo mě to, naplňovalo mě to, bavili mě lidi na srazech, atmosféra na srazech. Viděl jsem před sebou vizi auta, které jsem chtěl... Prachy jsem neřešil, neměl jsem nic jiného kam je investovat. (taky z nevědomosti toho jak peníze mohou fungovat) Ale celé to taky bylo ovlivněné věkem, který jsem měl, životní situací, kterou jsem měl, a stylem jakým jsem žil. Ničeho nelituju. Ale například svým dětem bych to rozmlouval a pokusil se je nasměrovat na lepší cestu, jak nakládat s penězi.
Teď je to všechno trochu jinak. Auto už vnímám jako prostředek pro přesun z bodu A do bodu B, potřebuju dolejvat benzín a vodu do ostřikovačů. Na vše ostatní mám servis. Hodnoty jsou někde jinde. Čas a peníze chci věnovat věcem, které mají smysl, které mě v této životní fázi něčím naplňují. (dovolená, dům, jiné koníčky) I lidé na srazech se změnili, z přátelského pokecu se srazy změnily na závistivé pomluvy a pošklebky. Už vím, že nechci ani jiné "koníčkové auto". Vždycky to bude jen auto bez duše, které je na ježdění. Ano mám auta rád, rád jezdím v pěkných autech, ale není to nic, co by mě naplňovalo. Jsou to pořád jen věci! Život není o věcech a nezakládám si na nich. Nikomu jeho koníček neberu, ať si každý dělá co chce. Obdivuju lidi co tomu rozumí a mají pěkná auta, ale už to není nic pro mě.
Tohle auto je v garáži, kdyby ho někdo za 100 000,- chtěl, prodám mu ho rád, a bude mě jedno, jestli ho za rohem sešrotuje, nebo s ním bude jezdit 20 let na srazy. Nemám k němu žádný vztah :) vztahy patří živým, né věcem. Ano, dal jsem do něj cca 400 000,- a pár let života, ale to bylo. Dělalo mi to radost. Teď ale žiju jinak, baví mě jiné věci, a o tom život je :)
Čekám, že tu teď bude zástup příspěvků, jak jsem k tomu autu nikdy nemohl mít "cit" a že jsem to dělal jen pro kdovíco a že bych to teď neprodal atp atp. Ale mě to je jedno :)
Já dělám co mě baví, žiju život, který mě baví
