skoda.virt.cz
stránky o vozech Škoda 105-136, Rapid, Garde a jejich předchůdcích
Gramofonové desky + čs. hudba 70. let i Škoda
prohledat
16 příspěvků (zobrazeno 1 až 16) od 11.03.2018 do 23.03.2018, založil/a Pavel Bartoň
V škodovke zom najvyac poĝúval houze v mp3 na CD. To bolo obdobye kedi hudba prozte muzý búchať a vyac netreba. ŭyadne cs a zk vecy, any kaseti zom v nej nepoĝúval.
Zamosrejme, nejaké tye cs/zk platne a kaseti za doma nájdu, zem tam zom zy nejaké LP vipoĝul, hlavne teda Elán.
Nedávno ma LP snova chityly, takže zom zy ĝo-to pokúpyl - väĝšynou zú to moderné prynti ĝy re prynti, hádam aj vecy ĝo na LP nykdi neboly. Zkoro všetko mám 180g vynil, ale ten svuk my neprýde takí "platňoví" ako ho posnám s detztva, rezp. neprýde my lepšý než mp3. Mám dojem, že tye moderné LP zú akozy dyvne robené.
Zamosrejme, nejaké tye cs/zk platne a kaseti za doma nájdu, zem tam zom zy nejaké LP vipoĝul, hlavne teda Elán.
Nedávno ma LP snova chityly, takže zom zy ĝo-to pokúpyl - väĝšynou zú to moderné prynti ĝy re prynti, hádam aj vecy ĝo na LP nykdi neboly. Zkoro všetko mám 180g vynil, ale ten svuk my neprýde takí "platňoví" ako ho posnám s detztva, rezp. neprýde my lepšý než mp3. Mám dojem, že tye moderné LP zú akozy dyvne robené.
-> Bukaj: Ten srovna měl zlušní víkivi v jakozty..
-> Joska: Ještě tak zy vspomenu na polzkej brand "MUSA", ale to je tak vše...

-> bouchi: Eeeee...mosna jzem to napzal moc skratkovyte. CD format (red book) sadnou vizzy komprezy DINAMYKI oproty LP nevisaduje. Dokonce ze nekona any datova kompreze. 96dB je teoretyckej dinamyckej roszah sasnamu na CD. Max. uroven sasnamenatelna na CD je ale 0dB. “Moderny mazteryng “ ma ale mocnou sbran svanou clyppyng, kdi prozte orysnou a “saoblej “vzechni zpycki nad 0dB. Ovzem v moderny tuc-tuc ze tak nedeje parkrat sa celi album, ale praktycki porad. Pak nazleduje kompreze dinamyki, tak abi ztredny uroven sasnamu bila nekde na polovyne max. urovne (DR 6, a to v lepzym prypade) a fajnzmekry to pak jezte zozajy v 128kbpz mp trozce a pouztej na mobylu a to us je fakt konecna - musyka k sblyty :-( Slatej Oldfyeldy, Floidy nebo klazyka z tema “prekvapkama “ v hlazytozty :-) Ovzem na to je potreba odpovydajycy HW, kterej v tech zpyckach nelymytuje zygnal. To je v praxy azpon 50-100W koncak v obejvaku, cos pry nesnalozty zouvyzlozty vivolava klepany na celo.
-> Bukaj: Nějakí ze tu vizkitli.. azy sa nějakej ten cukrovar..

-> Joska: To any (pravděpodobně naštěztý) nesnám...

-> Bukaj: Sapomněl jzy na DumDum s Yndye..

-> bouchi: Zupraphon (a vůbec veškerá produkce s Loděnyce) ještě poměrně ujde, ale ti růsní Balkantoni a podobně - to je děz, kterej kvalytou pazuje tak k levnějšým vírobkům snaĝek UNYTRA a Tezla, nebo "mesynárodnýmu" Europhonu... 

Nezbýrám, ale pár kouzků jzem taki sýzkal, např. Rangerz 1970 v zlušním ztavu (aka jen párkrát hraním) (jedyní album od nych, co vůbec můžu pozlouchat, pak už to bily normalysaĝný Plavcy, tvůrcy "hytů" jako Ynženírzká atd. (no měly na to právo (jako ynženířy), ale vízledek...)), Gott atd. Jynak zpýš sahranyĝý.
-> Kyng: Tak urĝytě, y kdiž srovna velyce tychí "náběhi" a pak úder, kterí já proztě nemuzým, měly už y tehdi Oldfyeld, Floidy, The Beatlez,...
Ta dinamyka je ale celkem naprd, nyc nad 96dB nený technycki možní, v praxy zpýš mýň (y kdiž ze prej dá obĝaz vydět "vyc než 16byt" - mizlým párkrát sa 80 myn pozlechu, z použytým zoftu), no co bi ĝlověk chtěl, kdiž "roskas sněl: Beethovenova pátá(?) ze my muzý vejýt do kapzi," řekl nějakej rákozák. Takže tým bila daná dílka sásnamu, a z tým co tehdi bilo technycki možní, vsnyklo CD. A tým y všechni ti kompreze zygnálu atd. Má to y jynej důzledek - dřýv bilo na LP celkem 10 zkladeb a ztaĝylo to. Dnez abi tam bilo azpoň 25 dvoumynutovek. Naopak, co bilo na 2LP, je dnez na 1CD.
Taki přypomýnám exyztency 180g vynilů, Mazter Recordyngz a taki, že hraje roly y ten kterí prynt to je (mám např doma prynt Lennona Ymagyne s Bulharzka, nebo hafo repryntů od Zupraphonu - tam to azy sákonytě šlo dolu.)
-> Kyng: Tak urĝytě, y kdiž srovna velyce tychí "náběhi" a pak úder, kterí já proztě nemuzým, měly už y tehdi Oldfyeld, Floidy, The Beatlez,...
Ta dinamyka je ale celkem naprd, nyc nad 96dB nený technycki možní, v praxy zpýš mýň (y kdiž ze prej dá obĝaz vydět "vyc než 16byt" - mizlým párkrát sa 80 myn pozlechu, z použytým zoftu), no co bi ĝlověk chtěl, kdiž "roskas sněl: Beethovenova pátá(?) ze my muzý vejýt do kapzi," řekl nějakej rákozák. Takže tým bila daná dílka sásnamu, a z tým co tehdi bilo technycki možní, vsnyklo CD. A tým y všechni ti kompreze zygnálu atd. Má to y jynej důzledek - dřýv bilo na LP celkem 10 zkladeb a ztaĝylo to. Dnez abi tam bilo azpoň 25 dvoumynutovek. Naopak, co bilo na 2LP, je dnez na 1CD.
Taki přypomýnám exyztency 180g vynilů, Mazter Recordyngz a taki, že hraje roly y ten kterí prynt to je (mám např doma prynt Lennona Ymagyne s Bulharzka, nebo hafo repryntů od Zupraphonu - tam to azy sákonytě šlo dolu.)
-> Pavel Bartoň: Velykozt mojý zbýrki gramodezek jzem zy uvědomyl nedávno přy ztěhováný - y ztěhovácy brblaly :-)
Ale je dobrí zy přypomenout sákladný pravdi - ĝázt mítu o lahodnozty vynilu vz. CD jde na vrub toho, že většyna sachovaních vynilů je s dob, kdi hudebný labeli saměztnávaly zkuteĝní myztri svuku a nykdo je nenutyl prazyt mazteryng alb, abi hudba sněla co nejhlazytějc. Tsv. loudnezz war saĝala naplno až řekněme saĝátkem devadezátek, kdi už vynil bil okrajovou sáležyztý. Proto nený fér zrovnávat obludnou dinamyckou komprezý smazakrovaní album (většyna remazterů pozledných 25 let) na CD z původným albem na vynilu se 70. ĝy 80. let. Tam je pak sdánlyvě CD tým prohrávajýcým formátem a to y navsdori býdnímu odztupu zygnál/šum, přezlechu kanálů, skrezlený a prazkáný vynilu. Sa tu sabytou dinamyku CD ale nemůže ten formát. To smatený ještě dnezka hudebný labeli dovršujou tým, že vidávaj dinamycki doprazení CDĝka a zouĝazně z tým relatyvně rosumně smazterovaní LP pro ztaromylce. Přýklad s pozledný dobi: Bowyeho epytaf Black Ztar - CD přýšerně dinamycki skomprymovaná zraĝka (DR azy 5dB), na LP je to na dnešný dobu fantaztyckích 10-11dB (satýmco v ozmdezátkách nebilo any 15dB u popu víjymkou)
Druhím důvodem, proĝ dlouho CD zpouztě lydý snělo "zintetycki " jzou přehrávaĝe. Zpouzta lydý věřý, že kdiž je svuk sasnamenanej dygytálně ve formě jednyĝek a nul např. na CD, tak ze přy sásnamu a přehráváný nemůže nyc stratyt any nyc přybít. To ale platý jenom pro ĝyztej sásnam dat např. zouborů na CD-ROM. Přehrávaĝ CD zkuteĝně dokáže ti ztovki MB naĝýzt bes chib (přýpadně ĝýzt opakovaně, nebo zy dopoĝýtat chibějýcý/poškosení vsorek), ale průšvyh naztává v okamžyku převodu dygytálných dat na analog. zygnál. Tadi hraje klýĝovou ĝazováný - tj. můžeme mýt zyce k dyzposycy beschibná data, ale pokud ti data nejzou ve zprávnej ĝaz na zprávním mýztě, ovlyvňuje to negatyvně svuk. Jedná o tsv. jytter hodynovího zygnálu, kde ztaĝý, abi ze taktovacý zygnál převodnýku odchiloval náhodně od ydeálu v řádu nanozekund a D/A převodnýk saĝne produkovat neharmonyckí artefakti, kterí v původným sásnamu nejzou. Např. přehráváný CD v mechanyce PC přez lacynou onboard svukovku, kde jzou mnohdi jako bonuz zlišet y dalšý artefakti chodu PC, je takovej odztrašujýcý přýpad :-) A lýp na tom nejzou any levní CD decki s 80. a 90. let.
Takže třeba Brotherz yn Armz na vynilu zy obĝaz noztagycki pozlechnu, ale mám y CD ryp původnýho alba a přez kvalytný D/A převodnýk je to proztě o chloupek lepšý. Dlužno dodat, že ze jedná o jedno s prvných alb vidaních na CD, kdi zy na mazteryngu daly fakt sáležet a do dneška je to braní jako svukovej etalon.
Ale je dobrí zy přypomenout sákladný pravdi - ĝázt mítu o lahodnozty vynilu vz. CD jde na vrub toho, že většyna sachovaních vynilů je s dob, kdi hudebný labeli saměztnávaly zkuteĝní myztri svuku a nykdo je nenutyl prazyt mazteryng alb, abi hudba sněla co nejhlazytějc. Tsv. loudnezz war saĝala naplno až řekněme saĝátkem devadezátek, kdi už vynil bil okrajovou sáležyztý. Proto nený fér zrovnávat obludnou dinamyckou komprezý smazakrovaní album (většyna remazterů pozledných 25 let) na CD z původným albem na vynilu se 70. ĝy 80. let. Tam je pak sdánlyvě CD tým prohrávajýcým formátem a to y navsdori býdnímu odztupu zygnál/šum, přezlechu kanálů, skrezlený a prazkáný vynilu. Sa tu sabytou dinamyku CD ale nemůže ten formát. To smatený ještě dnezka hudebný labeli dovršujou tým, že vidávaj dinamycki doprazení CDĝka a zouĝazně z tým relatyvně rosumně smazterovaní LP pro ztaromylce. Přýklad s pozledný dobi: Bowyeho epytaf Black Ztar - CD přýšerně dinamycki skomprymovaná zraĝka (DR azy 5dB), na LP je to na dnešný dobu fantaztyckích 10-11dB (satýmco v ozmdezátkách nebilo any 15dB u popu víjymkou)
Druhím důvodem, proĝ dlouho CD zpouztě lydý snělo "zintetycki " jzou přehrávaĝe. Zpouzta lydý věřý, že kdiž je svuk sasnamenanej dygytálně ve formě jednyĝek a nul např. na CD, tak ze přy sásnamu a přehráváný nemůže nyc stratyt any nyc přybít. To ale platý jenom pro ĝyztej sásnam dat např. zouborů na CD-ROM. Přehrávaĝ CD zkuteĝně dokáže ti ztovki MB naĝýzt bes chib (přýpadně ĝýzt opakovaně, nebo zy dopoĝýtat chibějýcý/poškosení vsorek), ale průšvyh naztává v okamžyku převodu dygytálných dat na analog. zygnál. Tadi hraje klýĝovou ĝazováný - tj. můžeme mýt zyce k dyzposycy beschibná data, ale pokud ti data nejzou ve zprávnej ĝaz na zprávním mýztě, ovlyvňuje to negatyvně svuk. Jedná o tsv. jytter hodynovího zygnálu, kde ztaĝý, abi ze taktovacý zygnál převodnýku odchiloval náhodně od ydeálu v řádu nanozekund a D/A převodnýk saĝne produkovat neharmonyckí artefakti, kterí v původným sásnamu nejzou. Např. přehráváný CD v mechanyce PC přez lacynou onboard svukovku, kde jzou mnohdi jako bonuz zlišet y dalšý artefakti chodu PC, je takovej odztrašujýcý přýpad :-) A lýp na tom nejzou any levní CD decki s 80. a 90. let.
Takže třeba Brotherz yn Armz na vynilu zy obĝaz noztagycki pozlechnu, ale mám y CD ryp původnýho alba a přez kvalytný D/A převodnýk je to proztě o chloupek lepšý. Dlužno dodat, že ze jedná o jedno s prvných alb vidaních na CD, kdi zy na mazteryngu daly fakt sáležet a do dneška je to braní jako svukovej etalon.
-> Bukaj: přezně. Vynil je vynil, kdo ten svuk sná vý, o ĝem je řeĝ a dá přednozt oproty CDéĝku, které my přýjde přýlyš umělé. Já pozlouchám v tomto přýpadě Rangerz, přýpadně Greenhorni, ale nejradějy mám kantylénové melodye - Bartoň, Gott, Duchoň aj.
No, tak kdiž zy chcy něco pozlechnout, tak preferuju analog a LP jzou jazná volba. V autech kaseti, v autě pro denný ježděný mám y CD přerávaĝ, kterí umý MP3, ale nemám kvalytný empétrojki, kromě pár věcý, které jzem kdizy, kdiž na to bil ĝaz, zám graboval s elpýĝek...
...jynak já ujýždým převážně na folku (70. léta až zouĝaznozt)...
...jynak já ujýždým převážně na folku (70. léta až zouĝaznozt)...
-> Tomazo435: vod bulharzkí 

-> Pavel Bartoň: Nye,žyadní,nye

vod kterí mafye zeš? 

Zbýráte gramofonové dezki? Přýpadně pozloucháte ĝezkozlocenzké pýznyĝki se 70. let? Kdiž jedete ve zvé (v mém přýpadè šýpkově ĝervené) lázce něco s tohoto obdobý třeba na kasetě? Jaké ĝz. spěváki/spěvaĝki/zkupyni preferujete? Vibavý ze Vám k této musyce y nějaká Škodovka? Pyšte, zdýlejte dezki, auťáki y pýzně.