Kryogenní zpracování kovů

Tak něco malinko naměřeno a zatim výsledky, nechci říct dobrý/špatný spíš takový nehmatatelný. Otěruvzdornost roste dost ruku v ruce s tvrdostí a tam se žádnej zázrak neudál, nicméně nebudu předbíhat a počkáme na další pokus, kde půjde o měření dílu, kde známe tvrdost před i po.



Nicméně připomínám, že jde o díly 30let staré, kde je situace jiná, než u nových dílů...

Zajimave cteni nejen o kryogenu. Doporucuju!



www.aera.org/ep/.../index .html

-> TTomas: Je možný, že to psal ten kluk co tam dělá někde na nějakym fóru...



Tak jsem se k tomu proklikal: www.tuning-forum.org/view topic.php?f=33&t...



,,1. Po mrazeni se kovove dily temperuji na 150C, pokud na tom mas barvu ktera 150C nevydrzi, tak se ti z nich asi oloupe. Tzn, manzety taky dolu.



2. Prevodovkou muzes privest vcelku, rozebranou na mensi celky nebo i do posledniho kolecka, vsechno se da.,,

-> m8rinek: Ja tam nikde 150°C nenasel, ala asi teda spatne hledam

-> TTomas: Vycházim z toho co píšou na webu...

-> m8rinek: Jo tomu rozumim, ale jejich technologii neznam, takze si netroufam urcovat teplotu. Napriklad moje pistni krouzky se roztahly prave behem zahrivaci faze, ale nemyslim si, ze to bude nejakej problem. Prej uz se jim to ale jednou dvakrat stalo, tak chtel vedet jakej je to material a pochopitelne nabidl porizeni novych, kdyby to delalo problemy. O guferech mluvil primo v souvislosti s mrazenim, ale dava to vetsi smysl pri tom ohrevu.

-> TTomas: jenže vyšší teploty nemůžeš použít protože zničíš hotovej výrobek, těch 150°C bude dejmetomu bezpečnejch pro veškerý všechno, ale třeba už 250 může u některejch materiálů (navíc při různejch matroších neznámýho původu) znamenat deformaci, kapiš?



Gufera, ale opět nepřežijou ohřev, ne chlad ;)...



Velice zjednodušeně řečeno, se vzrůstající teplotou klesá tvrdost (roste houževnatost atp, to nechme stranou), s řízeným ochlazováním až podchlazováním získáme požadovanou strukturu, tohle všechno můžeme dělat s polotovarem, kterej pak obrobíme a jsme v pohodě, kdežto u hotového výrobku, už si nemůžeme dovolit ohřívat do oblasti austenitizace, pak třeba stupňovitě zakalit a pochladit pro odstranění zbytkového austenitu, respektive můžeme, ale ve výsledku se promítnou nemalý deformace...



Takže ohřev ano, ale jen do míry, dokud neproběhnou nějaký zásadní změny uvnitř materiálu (což může být do těch 150°C co uvádí na webu...



Jo a dělám do včel, takže si tu klávesnici leštim zbytečně :D

-> m8rinek: Ohrivaji udajne opravdu az behem procesu chlazeni zato nekolikrat a z ruznych teplot. Maji pec, takze i vyssi teploty nebudou problem. Celou technologii ale asi neprozradej, resp je to knowhow ty firmy od ktere to maji koupene. Presny rozmer mrazaku neznam, ale odhadem tak 1x1x2m. Jako velkej mrazak v obchode. Skrin tam mrazej komplet celou. Teda gufera prezijou jen silikonovy. Ostatni se musi vyndat nebo pak vymenit.

Do prdele, právě jsem si odklepl vyčerpávající odpověď, takže znovu...



-> TTomas: Zahřívání je ale až po mražení, protože mražením (v ideálmím případě) dosáhneš čistě martenzitické struktury (velmi tvrdá a křehká) je to díky dosažení teploty Mf(dokončená martenzitická přeměna, odstranění zbytkového austenitu), která je pod teplotou 0°C, obvykle tepelné zpracování (dále TZ) končí na teplotách okolí cca 20°C, protože podchlazování jsou další náklady. Tím, že se materiál znovu zahřeje (popustí), tak dojde ke snížení tvrdosti, ale zároveň i křehkosti, takže dá se říct ideální stav, nicméně o tom, že provádějí předehřev před mražením nic nepíšou (navíc by nestačilo 150°C, ale mnohem víc 600-700? ale s tím jsou spojeny další věci jako oxidace, vnitřní pnutí, změna tvaru....).



Takže za mě, až budu mít ověřenou funkci na starých komponentech tak nechám zmrazit vše od převodovky, po motor....



Jak je velký mrazák nevíš?



-> Eidy: tady by měla být tvarová stálost zaručena, což třeba u nitridace není...



Ještě bych dodal, že zlepšení nebude ,,nikdy,, lepší než u nitridace, protože tady dá se říct, že vytěžíme z materiálu vše co může nabídnout, zatímco při nitridaci povrch nasytíme velice tvrdými nitridy, které jsou o řád dál... Na druhou stranu, nanitriduji li kliku, tak při prvním přebroušení je tvrdá vrstva v trapu, kdežto tady je změna v celém průřezu...

-> TTomas: Supr.

-> Eidy: Jo mam od nich i kliku. Uz je usazena v bloku a nekroutila se vubec. Dokonce se prej nezkrouti ani vacka, ale to jsem nezkousel.

-> TTomas: A dával jsi tam i klikovku? Zajímalo by mě, jestli se nějak zkroutí nebo tak. Nebo aby se musela pak přebrousit. To bych nerad.

-> m8rinek: Jo proto jsem to s tebou resil...i ja bych rad znal fakta a ne blabol. Soucast toho procesu je i zahrivani, takze v tom problem nebude. Vzroste tvrdost, ale predevsim homogenita materialu. Pakticky by to melo byt velice podobne jako odliti bez vlivu gravitace a navic to zuslechteni. Ja tam daval ojnice i s futrem pro cep a cepem, takze minimalne i tam by to smysl melo. Chce to ale zmerit. Pokud nekdo znate dalsi predpokladany termin mrazeni, tak ho sem napiste. Idealne sehnat dostatek lidi aby nas to vsechny vyslo levneji a pokud by nas bylo opravdu dost, tak nas ani termin zajimat nemusi.

-> TTomas: S přeměnou austenitu na martenzit ale jde otěruodolnost ruku v ruce s tvrdostí a otěru odolnost těžko zkoumat...Kdyby rostla jen otěruvzdornost tak na kliku gut, na ojnice ovšem zbytečnost, rozumíme si :))).



Že to funguje vim, musí, ale do jaký míry u starejch věcí, jak říkám, bylo nám vtloukáno do hlavy ,,bezprostředně po TZ, jakmile se austenit stabilizuje tak odstranit nejde, leda dalším ohřátím a poté zachlazením,,. Proto bych vzal ojnici, kterou mám změřenou a bude stará dnes 20-30let a prubnul to na ní, jestli je nějakej výsledek. Na všech 200sx, volvo, rx8 klubech to chválej, ale maj komponenty o desítky let mladší...



Jen teda nikde jsem nenašel žádnou uživatelskou číselnou recenzi...všichni věděj, že je to supr, ale aby to někdo nechal ověřit to ne:))).



Tak se tvořej urban legend jako ta s MPi ojnicema z lepšího materiálu :D.

Ojnice zamrazeny mam, ale uz jsou v motoru, takze musime udelat dalsi testovaci varku. Z ceskehokryocentra ti toho moc nenapisou. Po technologicky strance toho moc nevedi, ale naopak vedi, ze jim to funguje. Nejlepsi je to na litinu a pak ruzne tridy dobre kalitelne oceli. Na hlinikove veci to bude mit prinos minimalni, ale naopak treba na zastudena tazene limce by to mohlo makat velice dobre. Mrazej vetsinou v interavlech 1-2mesice a dost se vyplati se domluvit a dat to tam jako velkou davku - idealne plnej mrazak:) Na reakce z katedry jsem zvedavej. Kdyz jsem tohle tema nadhodil u Drasty, tak byl dost podrazdenej. Udajne to resil s Krejbichem a ze prej to nemuze fungovat. Technologie je to stara. Pouzivala se za 2 svetovy valky a nasel jsme to i v technologickym postupu na vyrobu litinovejch 8mi kanalovejch hlav. Dalsi vec, je to neresit jen v rovine tvrdosti materialu. U mrazeni ma predevsim vznikat velka oderuodolnost.

-> Eidy: Pokud mi odpoví dostatečně rychle, tak ojnici můžu poslat z fleku (jak starší tak novou), nějakej hliníkovej díl bych musel nechat opíchat...

-> m8rinek: Aha. Tak dalece do materiálů nevidím. No a kdy čekáš výsledky? Co jsem našel, tak chladí cca jednou za měsíc.

Nemusíte chodit z virtu daleko: skoda-virt.cz/cz/.../6943 -erbecya



Četl jsem o tom kdysi mnoho diskuzí z USA a doporučoval to kdysi i Taboo na tuning foru a za mě ano.

Asi takhle, technologii nezpochybňuju, naopak mě zajímá a rád bych jí využil bohužel ze zkušeností na internetovejch diskuzích se vychází dost špatně, každej to chválí, ale ani neví co. Kdyby někdo vzal jakoukoli blbos opíchal jí a řekl před 200HV po 300HV tak ok smysl to určitě má. Navíc u novodobejch dílů asi ok, ale u dobovek si jist nejsem, případně jestli to bude mít takový efekt.



Kdyby měl TTomas zmrazenou škodováckou ojnici tak není problém to ověřit, ty změřený mam :).

Máme spolupráci s jedním výzkumákem, kde se tímhle taky (minimálně v teoretické rovině, nevím zda prakticky) zajímají. Kdyby něco, můžu se jich na něco konkrétního zeptat, kdyby m8 selhal

-> Eidy: Ale prd, protože se tim (jak i píšou na webu) odstraňuje především zbytkovej austenit. Jenže druhá strana mince je to, že ten lze odstranit jen bezprostředně po tepelnym zpracování, jinak se stabilizuje a odstranit nelze. Teda lze, novym ohřevem a pak podchlazením.



Uvidíme co mi napíšou z krya (malá ověřovací serie) a uvidíme co mi napíšou ze z materiálový katedry...

-> m8rinek: Proč myslíš, že to na starší věci nefunguje? Že to časem vyzrálo samo? Nebo kvůli legovacím materiálům? Nebo kvůli technologii zpracování před 30 lety?

-> Eidy: Mám tu připravenou už docela hromádku dílů, nicméně pochybuju o vhodnosti pro věci tvářený před 30lety, tak jsem oslovil člověka co by mohl vědět, dále jsem si dohodl zkoušku tvrdosti před a po zmrazení...

-> maras: Třeba www.200sx.cz/forum/viewto pic.php?f=146&...

Zadej si "cryo centrum" do googlu a vyjede X diskuzí.

Vypadá to zajímavě, už se s tím někdo setkal v praxi? Třeba reference nějakých závodníků obraběčských firem atd? Prostě extrémní podmínky?

-> Tuner#2: Díky ti.

www.cryo-centrum.cz/

Nedaří se mi to tu najít, ale před časem se tu probíralo kryogenní zpracování kovových součástek. Byl tu i odkaz na firmu a ceník, pokud se dobře pamatuju. Strejda google mi vyhazuje novinové články a pak jednu firmu na SR. To nechci, dělají to určitě i v ČR. Poradí někdo? Potřebuju no novej motor vylepšit klikovku a ojnice. Minimálně. Díky.