-> Groopi: Presne tak! Ja práve idem po tomto. Po tom, čo je pre mňa užitočné! Keď si vezmem, že sa teším z každého kilometra v škodovke, a vždy pri tankovaní počítam, kolko som zas prejazdil, vždy si vzpomeniem na kamoša, čo predal auto, lebo ho neuživil, bo všetky peniaze strkal do svojej "holky", ktorá ho aj tak nechala, a keď potom raz počítal, o kolko penazí ho pripravila, povedal som si, toto nepotrebujem, to nechcem. Radšej budem naďalej jazdiť škodovkou sám (a pritom nikdy nie sám, lebo škodovka nieje len auto), ale budem šťastný, a nie sa každý druhý mesiac trápiť kvoli ženskej.
Palinator: Jo, kdybys prožil to, co jsem prožil já, tak bys pochopil. Jednou možná svůj životní příběh dopíšu (ovšem to by pak někdo musel těch přes 400 stránek naskenovat, pač jsem staromódní, a píšu to na psacím stroji značky Consul) a pak lidi možná pochopí můj zvláštní styl přemýšlení. Zažil jsem věci od rozvodu našich a několik stěhování, což není nic zvláštního, ale na druhou stranu jsem zažil tolik věcí jiných, s tím spojených, které nezažil snad nikdo. No přiznejte se, kdo ve svých 14-ti letech "utek" do zahraničí, aby si našel lepšího otce, než měl doma? A našel! Kdo? Myslím, že se mi podařilo pokořit "pravidlo", že rodiče si nevybereš (pokud to berem z mýho pohledu-není rodič ten, co zplodí, nýbrž ten, co vychová). Myslím, že život, byť zatím krátký (snad bude časem delší) mě mnohému naučil, mnohé jsem pochopil, ale jsou chvilky (jako třeba neděle ztrávené 3,5 hodinovou cestou ve vlaku ze svého domova (místa, kde jsem doma) do místa, kde jen přespávám, byť tam mám vlastní mámu, bráchu, a o pár baráků dál i biologického otce), kdy bych svůj život rád vyměnil s kýmkoli, koho zrovna vidím, jak si opéká buřty na ohni se sousedy a kamarády na zahradě u trati, a já zas musím do toho hnusného velkoměsta.
![6](//img.skoda-virt.cz/x-smajlici/6.gif)